Anglická zahrada

Je léto, měly by se číst spíš oddechové knihy, ale nějak jsem se dobrala k českému psychothrilleru Petry Klabouchové (*1980) ANGLICKÁ ZAHRADA. Dlouho na děj nezapomenu, ačkoli bych ho nazvala spíš psychologickým románem o síle lidské nenávisti.

Děj je volně inspirovaný událostí z jižní Itálie roku 2006, kde se dva sourozenci propadli do staré studny a nebyli k nalezení až do momentu, kdy za nimi spadl po letech třetí chlapec. V Anglické zahradě jde ale o víc - o zlo mezi dětmi bohatých rodičů a jejich oběťmi z řad dětí z nuzných poměrů. To se přenáší i mezi dospělé, kdy mocní mohou vše včetně svádění viny na sociálně slabé rodiče zmizelých chlapců, kteří se nemohou bránit. Když se opakovaně potvrdí jejich alibi, najdou se další viníci a zároveň oběti : nevlastní otec pohřešovaných či místní blázen, oba nakonec rovněž skončí ve vězení.

A přitom ti, co pochybili a život chlapců obětovali svým zájmům, jako movitý pedofil z Německa, místní policejní vyšetřovatelé a hlavně developeři, kteří z ruin v místě tragedie plánují vystavět hotel s anglickou zahradou, ti uniknou úplně bez trestu. Navíc místní obyvatelé ze strachu či pohodlnosti raději všechno pravdivé zapomenou . Všechny vášně přitom ještě podněcují novináři, kteří potřebují každý den novou senzaci.

Svým ponurým obsahem a podobností názvu mi kniha připomenula jeden z nejznámějších románů Iana McEwana BETONOVÁ ZAHRADA. Ten jsem kdysi též nemohla dostat z hlavy.

Vaše B55